In memoriam

s těžkým srdcem člověk tvoří stránku tohoto typu, v mysli vyvstane tisíce krásných vzpomínek na věrné a báječné přátele, kteří už tu nejsou a tolik chybí. Je to však především možnost vzdát jim tímto hold a uctít jejich památku, byť to bolí, protože si to bezesporu zaslouží.

Zde jsou stránky s Dikouškem a Beruškou.....

www.volny.cz/agaricus/in%20memoriam.html

Báječná Beruška - Berin Sagan  a její úžasný syn, nejlepší parťák do nepohody a velký gentleman Dick Sagan

 

 

Týnka nás opustila náhle v 5,5 letech po torzi žaludku, která je noční můrou majitelů všech větších plemen....teď už ji nic nebolí a běhá někde ve psím ráji s Dikouškem, Beruškou a dalšími kamarády...

Kiki nás opustila v listopadu 2008 a zůstala nám po ním kromě krásných vzpomínek její dcerka Fanny. Péči o ní převzala dobrácká Bona a pečuje o ní s láskou stejně velkou jako to dělala Kiki.

 Bona nás opustila v prosinci 2010 a bude nám moc chybět pro svou báječnou povahu a smysl pro čest a fair-play, který by jí mnozí lidé mohli závidět...nezapomeneme!

 

V lednu 2013 nás opustila velká dáma a zakladatelka chovu krysaříků u nás - milovaná Besi - Beatrice Gavany´s  Bohemia. Tvá ztráta nás mrzí a chybí nám tvůj velký duch a životní nadhled, odpočívej v míru a klidu, Besinko!

 

 

Holky jsou po čase zase spolu, jen teď ve psím nebi - Týna, Bona, Kiki a Besi....

 

 

Bolest nad ztrátou věrného, čestného, upřímného, milujícího a milovaného přítele nejlépe vystihuje

epitaf od mého milovaného básníka a velikána - George Gordona Byrona

(napsal ho na počest svého nowofoundlanda Botsweina, ale zaslouží si ho i moji přátelé a jistě nejen oni)

"Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,

v němž, krom jména, sotva něco ztrácí,

tu sochař k pompě smutku objednaný

říkáním hrobku zdobí bez příhany;

když dílo skončí, nápis je tam vryt:

ne čím byl mrtvý, ale čím měl být.

Však chudák pes, v životě přítel pravý,

jenž první vítá, brání do únavy,

jenž nikdy svému pánu neodvyká,

proň bojuje a žije, pro něj dýchá,

má po smrti být odklizen jak cár,

že pro nebe prý nemá duše dar,

zatímco člověk, hmyz ten! tvrdí směle,

že jenom jemu patří nebe celé.

Ach člověče, ty, jehož chvíle zkosí,

ponížen otroctvím a zkažen mocí,

kdo zná tě dobře, odpor popadne ho,

ty bídná hrstko prachu oživlého!

Tvá láska smilstvo, věrnost prázdný sen,

tvůj úsměv léčka, slovo podvod jen.

Zlý od přírody, šlechtic leda rodem,

ani té dobré šelmy nejsi hoden!

Vy, kdo ten prostý kámen uvidíte,

jděte svou cestou, truchlit nemusíte.

Já jen, kde leží, vyznačit jsem chtěl,

nejlepší přítel, kterého jsem měl.